Většina chmele z Česka se vyváží do zahraničí

  • Home
  • Většina chmele z Česka se vyváží do zahraničí

Většina chmele z Česka se vyváží do zahraničí

“Myslíme jenom na to, že chmel je naše zlato,” zpívá se v písni, kterou proslavil filmový muzikál Starci na chmelu. Stále to platí, i když spotřeba piva v České republice v posledních letech klesá. Pěstitelé chmele zatím netratí. Až 80 procent úrody se vyváží do zahraničí. Míří do necelé stovky zemí. Znepokojení přináší pěstitelům i obchodníkům s chmelem klesající spotřeba piva v Japonsku, které je hlavním odběratelem. Na trhu by ho mohla zastoupit například Indie.

“Když udělají pivovary součet za celý rok, tak ta spotřeba klesá. A tak, jak klesá spotřeba piva, tak klesá i spotřeba chmele,” řekl ČTK Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky se sídlem v Žatci, k odbytu piva v ČR. “To, co nespotřebují české pivovary, tak udáme v zahraničí,” doplnil předseda s tím, že pěstební plochy tak zatím není potřeba zmenšovat. Hrozbu v tomto smyslu podle něj přináší nižší odbyt ve východní Asii, především v Japonsku. “To je pro nás jakýsi varovný prst, že musíme buď hledat nová odbytiště nebo by nás mohly čekat poklesy ploch, ale zatím tak daleko nejsme,” komentoval dění na zahraničním trhu.

Pěstitelům se daří přes obchodníky chmel beze zbytku udat. Jeho cena tak neklesá. “Chmel u pěstitelů vykoupený je, takže je předpoklad, že ten chmel, který jsme dokázali vypěstovat, tak se dokáže prodat,” sdělil Hejda. Úroda chmele se však každý rok liší. Loni produkce činila téměř 7000 tun, rok 2022 byl naopak ve znamení propadu. Letošní hrubý odhad počítá s úrovní 6300 až 6500 tun plodiny.

Zemědělci v ČR produkují především jemný aromatický chmel

ČR má oproti světové produkci výhodu, že zemědělci produkují především jemný aromatický chmel. “Nesmíme jít cestou, abychom se dali na vysokoobsažný chmel,” mínil předseda. Podotkl, že některé menší pivovary k výrobě piva z vysokoobsažného chmele inklinují. Podle něj však nejde tolik na odbyt.

V zemi je dlouhodobě okolo 120 pěstitelů chmele. Problém nastává, pokud nemá firma svého následníka. V takovém případě se majitelé snaží firmu zhodnotit prodejem. “Stínem je to, že to kupují jen ti největší obchodníci, finančně silné skupiny, které na to mají a dokáží to koupit,” uvedl Hejda. Pěstitelé se taky věnují dopadům klimatických změn. Bojovat mohou například odrůdami, které jsou vyšlechtěné jako odolnější vůči suchu. Kritické je sucho na Rakovnicku. Ve výstavbě jsou již převaděče vody z Nechranické přehrady do povodí Vltavy, které by měly situaci v okrese zlepšit.

Zdroj: ČTK

Oldřich Szaban

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *