Jak dál s drahými energiemi v Evropě? Chce to razantní kroky jako v USA

Donald Trump začal jako prezident rázně. Mně z celé řady jeho kroků a výroků nejvíce zaujal ten o zrušení Green Dealu. Chce se zaměřit na těžbu plynu a ropy. Podporou těžby chce snížit ceny energií a potlačit inflaci v USA.

“Srazíme ceny dolů, znovu vrchovatě naplníme naše rezervy a budeme vyvážet americkou energii do celého světa,” prohlásil nový americký prezident Donald Trump. Stav národní energetické nouze, který vyhlásil, umožní podle jeho slov rychlou výstavbu, produkci uhlí a přírodních zdrojů, vytvářet pracovní místa a prosperitu a posilovat národní bezpečnost země. Také podepsal nařízení o odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody.

A to vše v situaci, kdy ceny energií jsou ve Spojených státech výrazně nižší než v Evropě. Energeticky náročný průmysl se na našem kontinentě potýká s velkými problémy a mnohé firmy se přesouvají jinam. Má to i politický dopad. Nejdůležitější země EU Francie a Německo čelí politickým i ekonomickým otřesům. Trpí ekonomickou malátností, přebujelou byrokracií, vysokými úrokovými sazbami a zpomalením inovací, takže ztrácejí v soutěži s americkými a čínskými konkurenty. Francie zažila od loňského ledna čtyři různé premiéry a narůstající deficit ji žene do hluboké krize. Německá ekonomika klesá druhým rokem. Zatímco v USA začala “revoluce zdravého rozumu”, v čele Evropské komise je stále Ursula von der Leyenová, cíle Green Dealu zůstávají platné. Místo hospodářského růstu chce Komise hlavně chytat uhlík.

Přeborníkem je Německo

Přeborníkem v tomto snažení je zvláště Německo. Loni odpojili svoji poslední jadernou elektrárnu, po šedesáti letech přestali vyrábět elektřinu z jádra. Vše je důsledek jednoho z nejhorších rozhodnutí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, která se rozhodla s jadernou energií skončit v roce 2011 po havárii ve Fukušimě. Před odepsáním jádra bylo Německo čistým vývozcem elektřiny. Teď spoléhá na to, že bude vůbec co dovést. Německý dovoz se v roce 2024 oproti roku předešlému ztrojnásobil.

I kvůli tomu začíná být v zimě Evropa závislá na tom, jestli zafouká vítr. Zelené zdroje jsou totiž dosti nestabilní a závislé na počasí. Například na začátku listopadu loňského roku panovalo po celé Evropě bezvětří doplněné častými mlhami a inverzí. Zrovna byl v měsíční odstávce druhý temelínský blok. V tuto chvíli výroba z uhlí jela ve velkém. Nabízí se otázka, co se bude dít, až uhlí mít nebudeme. Když v Německu nefouká, také rychle najedou na uhelné zdroje a dováží odkud se ještě dá. Odkud budeme dovážet po roce 2025 až se staneme dovozci?

Máme jednu z nejdražších cen elektřiny v Evropě

Z dlouhodobého hlediska je správným rozhodnutím zadání výstavby dvou reaktorů v Dukovanech s výhledem na další v Temelíně. První reaktor však v ideálním případě najede koncem třicátých let. A co do té doby? Koncem dvacátých let hrozí nedostatek elektřiny. Povolenky neúměrně zdražují uhelnou elektřinu. Manažeři ČEZ říkají, že z ekonomických důvodů nechtějí uhelné elektrárny provozovat. Pavel Tykač pohrozil, že ty své bude možná nucen zavřít už letos.

Podle Eurostatu mají české domácnosti (po německých, irských a dánských – což jsou ovšem domácnosti bohatší) nejdražší elektřinu v Evropě. Slovenská domácnost za ni platí polovinu, maďarská dokonce třetinu naší ceny. A ceny energií se odrážejí v cenách všeho ostatního. Šel jsem se nedávno projít do čtvrti stotisícového města, ve které jsem dříve bydlel. Neleží v centru, ale nedaleko od něj. Před zhruba pěti lety, kdy jsem zde byl naposledy, zde byly tři funkční restaurace, na zastávce MHD obchod s pečivem, vedle kadeřnictví, o kousek dál prodejna s krmivem pro zvířata. Nyní bylo všechno zavřené a opuštěné. A to jde o město stotisícové, jak to asi vypadá v těch menších.

Chce to prostě razantní, zásadní změnu, podobnou té americké. Jinak bude Evropě i nám stále více ujíždět vlak a budeme chudší a chudší. Ne všichni, ale mnozí z nás. Je toho ale Evropa schopná?