• 12 Lis, 2024
• Oldřich Szaban
• No comment

Před rokem odešel Karel Schwarzenberg

Potomek známého šlechtického rodu Karel Schwarzenberg patřil k nejvýraznějším osobnostem české veřejné scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, senátorem nebo kandidátem v první přímé volbě českého prezidenta. Schwarzenberg, který zemřel loni 12. listopadu ve věku 85 let, už za normalizace podporoval československý disent, po listopadu 1989 se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Podobně jako on měl pohřeb v pražské svatovítské katedrále, kde se s ním 9. prosince 2023 rozloučili rodina, přátelé, spolupracovníci, politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté.

Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve starobylého šlechtického rodu. Narodil se 10. prosince 1937 v pražské porodnici v Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie. Pocházel z mladší (sekundogeniturní), tzv. orlické větve rodu Schwarzenbergů, založené Karlem Filipem (1771–1820), mladším synem Jana I. Nepomuka, V. knížete ze Schwarzenbergu, a slavným vojevůdcem (byl vítězem tzv. Bitvy národů u Lipska v roce 1813). Své dětství strávil na zámcích Orlík a Čimelice. V Čimelicích navštěvoval též národní školu.

Po únorovém puči v roce 1948 rodina pozbyla veškerý majetek v Československu a odešla do Rakouska. Tam nejdříve žili nedaleko Salcburku u jeho babičky z matčiny strany Marie Festetics se Tolna (1881–1953). O několik let později se přestěhovali do bytu ve Vídni, který se brzy proměnil ve společenský salon. V mládí se Schwarzenberg čile věnoval vídeňskému kavárenskému životu. Po smrti strýce Jindřicha, který jej adoptoval, se v roce 1965 stal i dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve rodu.

Prošel tradiční rodinnou aristokratickou výchovou, kdy se od dětství učil etiketě a několika jazykům, a to zejména němčině a češtině (jako tradičním rodovým jazykům), francouzštině (jako tradičnímu jazyku vzdělaneckých vrstev), a také angličtině (jako jednomu z rodových jazyků jeho matky). Ovládal také italštinu.

V roce 1957 absolvoval gymnázium ve Vídni. Následně započal studia práv ve Vídni a poté ve Štýrském Hradci, a obor lesnictví v Mnichově. Studia nedokončil, protože se musel začít věnovat správě rodinných panství v Německu a Rakousku poté, co jeho adoptivní otec Jindřich zemřel.

V 80. letech předsedal Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva a v rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu umístil archiv tehdy v Československu zapovězené literatury. Díky své funkci také mohl navštívit komunistické Československo, kde jednal o otázce lidských práv a setkal se s disidenty. Do vlasti se vrátil na podzim 1989 a na počátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA) a v roce 2004 byl s podporou US-DEU zvolen za Prahu 6 do Senátu.

Dvakrát ministrem zahraničí

ODA později opustil a když byl od ledna 2007 do května 2009 ministrem zahraničí ve vládě Mirka Topolánka (ODS), vyslala ho do Černínského paláce Strana zelených. V červnu 2009 se stal lídrem nové strany TOP 09, jejíž vznik inicioval někdejší předseda KDU-ČSL a ministr financí Topolánkovy vlády Miroslav Kalousek. V listopadu byl pak na prvním stranickém sjezdu zvolen předsedou strany a funkci zastával až do prosince 2015, kdy se stal čestným šéfem TOP 09.

Ve volbách do Sněmovny v květnu 2010 se TOP 09 stala třetí nejsilnější stranou, Schwarzenberg poslancem a poté, co se strana stala součástí vládní koalice, znovu usedl do křesla ministra zahraničí. Ve vládě Petra Nečase (ODS), kde zastával i funkci prvního vicepremiéra, setrval až do jejího konce v červenci 2013. V roce 2013 byl znovu zvolen do Sněmovny, kde byl předsedou zahraničního výboru. Mezitím v lednu 2013 kandidoval na českého prezidenta, ve finále ale prohrál s Milošem Zemanem.

“Deset procent je jasný rozdíl. Zvítězil Miloš Zeman, což uznávám. Doufám, že se mu podaří být prezidentem všech českých občanů. Myslím, že velký rozdíl byl výsledek kampaně posledních dní. Já prostě nerad dávám podpásovky a nikdy nelžu ve svých inzerátech nebo prohlášeních našeho týmu. To zásadně odmítám,” komentoval Karel Schwarzenberg výsledek volby a kampaň před druhým kolem, v níž nechyběly lži na jeho účet.

Po volbách na podzim 2017 naposledy usedl do Sněmovny a jako 79letý se stal nestarším zvoleným poslancem v historii. V roce 2021 už poslanecký mandát neobhajoval. Po odchodu z politiky se Schwarzenberg stáhl i z podnikání. Majitelem společnosti Orlík nad Vltavou, která v Česku obhospodařuje přes deset tisíc hektarů lesů a zemědělských ploch, se stal jeho syn Jan (též Johannes). Správu majetku ostatně předal synovi již v době, kdy se stal ministrem zahraničí.

“Byl jsem vychováván tak, že všechen majetek je svěřený, ne moje vlastnictví. Byl mně dán do opatrování, abych se o něj staral a dal ho dál,” uvedl v jednom z rozhovorů Schwarzenberg, jehož (zrušené) tituly znějí Karel Jan, XII. kníže ze Schwarzenbergu, okněžnělý landskrabě v Klettgau, hrabě ze Schulzu a vévoda v Krumlově. Budil pozornost svým noblesním vystupováním, dýmkou, občasnou dřímotou při jednání a někdy až provokativní přímostí a lidovou mluvou. Sám sebe často nazýval lesníkem a hostinským.

Schwarzenbergové patřili k nejbohatším v Evropě

Před rokem 1918 patřili Schwarzenbergové k nejbohatším v Evropě. Kromě 200.000 hektarů půdy vlastnila rodina mimo jiné více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu. V roce 1941 majetek vyvlastnili nacisté, v Rakousku a Německu však byl po druhé světové válce vrácen. V Československu ovšem majetek zabrali komunisté a rodu se částečně vrátil až po roce 1990. Schwarzenbergům byl vrácen v restitucích majetek orlické větve, mimo jiné zámky Orlík, Čimelice, Zvíkov a Sedlec u Kutné Hory, a více než 11.000 hektarů půdy.

V Rakousku patří k schwarzenberskému majetku například palác ve Vídni, zámek Murau či lesní závody. V České republice Karel Schwarzenberg také podnikal, podílel se mimo jiné na privatizaci Karlovarské Becherovky a zasedal v dozorčí radě společnosti Patria Finance. Do června 2007 byl většinovým vlastníkem společnosti, která vydávala zpravodajský týdeník Respekt. V roce 1997 si koupil zámeček Dřevíč u Berouna, který se stal jeho trvalým bydlištěm.

Nositel celé řady domácích a zahraničních vyznamenání Schwarzenberg měl švýcarské a české občanství. V roce 1967 se oženil s lékařkou Terezií, rozenou hraběnkou z Hardeggu. V roce 1988 se rozvedli, ale po dvaceti letech se znovu vzali. Měli tři děti – dceru Annu Karolinu a syny Jana Nepomuka Ondřeje (Johannes Nepomuk Andreas) a Karla Filipa (nevlastní syn). V poslední době měl Schwarzenberg řadu zdravotních problémů, mezi něž podle něj patřily obtíže se srdcem a ledvinami, kvůli kterým byl opakovaně hospitalizován. Loni 28. října už chyběl na předávání státních vyznamenání, kde dostal od prezidenta Petra Pavla nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Zdroj: ČTK