Sto let od narození vizionářského architekta. Jeho Ještěd by byl zázrakem i dnes

Karel Hubáček, geniální architekt, by se 23. února 2024 dožil sta let. Narodil se v Praze, dětství a mládí prožil v pražské čtvrti Nusle. Neodmyslitelně je však spjat s Libercem. Do tohoto severočeského města se poté, co byl za války nasazen na nucené práce do Německa, vystudování Fakulty architektury a stavitelství ČVÚT Praha a vojně  přistěhoval v roce 1951. Přijal zde zaměstnání v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic. V roce 1968 založil věhlasné architektonické studio SIAL, který má dodnes vliv na podobu současné architektury. V Liberci pak zůstal až do konce svého života. 

 

Jeho nejznámějším dílem je hotel a horský vysílač na Ještědu. Stavba, která vypadá jako by přiletěla odněkud z vesmíru. Tak se vymyká. Nevěřím, že by v dnešní době mohla vzniknout – viz osud Kaplického Chobotnice v Praze. Na začátku šedesátých let (31. ledna 1963) vyhořela na Ještědu horská chata. Krátce na to byla vyhlášena architektonická soutěž na stavbu vysílače a horského hotelu s restaurací. Většina návrhů byla tradiční, klasická horská chata s vysílačem vedle. Až přišel Hubáček se svým i na dnešní dobu velice odvážným návrhem, při kterém vlastně porušil zadání soutěže, které požadovalo dva samostatné objekty. Je zázrakem, že komise vybrala Hubáčkův návrh. 

 

Další zázrakem je, že se stavba vůbec zrealizovala. Uvolněnější šedesáté roky se totiž překlenuly do období tuhé normalizace sedmdesátek. A Ještěd byl otevřen právě v této době – 21. září 1973. Paradoxní bylo, že jeho otec tvůrce – Karel Hubáček – se slavnostního otevření, na které přijel i prezident Husák, zúčastnit nemohl. Vadily jeho politické postoje z doby pražského jara, kdy podepsal Dva tisíce slov. I kvůli tomu nemohl ani do Buenos Aires převzít prestižní Cenu Augusta Perreta, udělovanou Mezinárodní unií architektů, kterou získal v roce 1969 za vysílač a hotel na Ještědu jako doposud jediný Čech.

 

Sám jsem byl na Ještědu mnohokrát, například asi jedenáctkrát za sebou jsem se s kamarádem zúčastnil novoročního pochodu od konečné tramvaje v Horním Hanychově až na vrchol hory vysoké 1012 metrů. V cíli cesty nás vždy čekala tato úžasná stavba. Také si tento ikonický symbol Liberce často fotím. Je to nejznámější Hubáčkovo dílo, které však zakrylo jeho další. Například stejnojmenný a svým způsobem kultovní obchodní dům Ještěd, který byl v centru Liberce, ale už je bohužel zbouraný. Nebo kino Máj v Doksech, kulturní dům s koncertní síní v Teplicích či meteorologická věž v pražské Libuši. Všechny jeho díla však překonal ikonický a vizionářský Ještěd, podle názorů odborníků i veřejnosti nejkrásnější stavba na našem území ve 20. století. 

 

Doporučuji tedy – i u příležitosti tohoto jubilea – přijet do Liberce si nejen Ještěd prohlédnout. V letošním roce si Hubáčka připomenou některé místní kulturní instituce. V Severočeském muzeu bude probíhat od 12. června do 22. září výstava Hubáčkovi věnovaná. Připojí se i Oblastní galerie (vzdálená od muzea co by kamenem dohodil) s výstavou Horizont hory: Krajina pod Ještědem, kterou mohou návštěvníci uvidět od 14. června do 29. září. Rok 2024 bude v Liberci rokem Karla Hubáčka.