Jablonecká radnice je národní kulturní památkou

Radnice v Jablonci nad Nisou bude od 1. července Národní kulturní památkou. Město do renovace funkcionalistické budovy, která loni oslavila devadesátiny, investovalo přes 150 milionů korun, řada míst ale stále na obnovu čeká. „Patří k nim obřadní síň, ale také podzemí radnice, kde bývala vyhlášená restaurace a vinárna Boccaccio. Její provoz ukončila před 30 lety havárie kanalizace, dnes slouží jako skladiště,“ řekl ČTK tajemník magistrátu Marek Řeháček.

Většinu oprav a rekonstrukcí v památkově chráněné budově financovalo zatím město ze svého. Díky zařazení mezi Národní kulturní památky má teď podle primátora Miloše Veleho (ODS) město větší šanci získat na obnovu radnice dotace. Aktuálně připravuje další etapu za 25 milionů korun. „Máme šanci žádat o dotaci z Evropské unie, když to dobře dopadne, měla by být 14 milionů korun. Rádi bychom udělali výměnu portálu, sanaci bočního zdiva a co bude hodně důležité pro veřejnost je, že bychom chtěli zpřístupnit léta zavřené balkony,“ doplnil jablonecký primátor Miloš Vele.

Radnici postavili v letech 1931 až 1933, je nejznámější stavbou libereckého  architekta Karla Wintera. Rozsáhlý projekt musel splňovat podmínky radních, kteří si přáli, aby budova nebyla jen sídlem správy města, ale nesla i zisk. Měla mít prostory pro kavárnu s terasou, městskou spořitelnu, obchody a také kino. Winter stavbu navrhl v duchu moderního funkcionalismu, inspiroval se však i podobou gotických a renesančních italských radnic a zařadil tradicionalistické prvky. Vznikla tak stavba, která je dnes řazena mezi nejcennější objekty československé meziválečné architektury. Dominuje jí 51 metrů vysoká věž. 

Na obnově se pracuje od roku 2012

Na obnově cenné budovy se pracuje od roku 2012, vrací se do podoby, jakou měla ve 30. letech minulého století. Rekonstrukcí prošla fasáda a věž. V roce 2018 se na vrchol nerezového hromosvodu vrátila pětasedmdesát centimetrů velká kopule z měděného plechu, která vznikla dle dobových výkresů. Výroba, usazení a práce s tím spojené přišly město na milion korun. V roce 2020 prošel generální opravou radniční oběžný výtah včetně všech dřevěných a mosazných prvků.

Úpravou prošla i značná část interiérů – kanceláří, chodeb či schodiště. V roce 2014 se rekonstruoval parter, který se změnil na informační centrum za 8,5 milionu. Opravy radničních oken v osmi etapách probíhaly od roku 2011 do roku 2017. Loni přišla řada na vitrážová okna  v chodbách radnice. Přebudovaly se rovněž všechny toalety, kromě těch pro veřejnost. 

Ne všechno se ale zachovalo, třeba sály mají kvůli dřevomorce nové parketové podlahy, pod obložením ale objevili dělníci původní zasunovací dveře, které oddělovaly hlavní sál od sousedního salonku. Umakart ze 70. let skrýval také původní oválný stůl sálu 201. Stoly, židle, ale také třeba osvětlení, nahradily repliky vyrobené podle původních Winterových návrhů. Vestibul radnice zdobí lampy podle původních architektových návrhů, na které v době stavby nezbyly peníze. Loni se úprav dočkalo i kino. 

V další fázi se kromě jiného počítá se sanací žulového soklu budovy a revizí ocelových mříží. „Radnice také dostane nové vstupní dveře vyrobené podle původního Winterova návrhu, ty současné dřevěné nejsou původní, jsou z 90. let,“ řekl Řeháček. Aktuálně podle něj diskutují s architekty také o přestavbě obřadní síně, ani ta není původní. „Tam, kde je dnes, byla ve 30. letech kavárna. Vzniknout by tam měl multifunkční městský sál, který bude sloužit obřadům i dalším událostem, s přístupem na balkon nad hlavním portálem,“ dodal Marek Řeháček.