Karáskova pašerácká stezka: po stopách loupežnického raubíře

Pro zajímavé zážitky se občas vyplatí nakouknout Ústeckého kraje a i za hranice. Šluknovským výběžkem a příhraničním německým Saskem provede šestadvacetikilometrová Karáskova pašerácká stezka. Vyrazit na ni lze z Varnsdorfu, popřípadě i z jiných měst na trase.

„Vyplatí se vymazat z hlavy státní hranice a plynule za zajímavými místy přecházet z české strany do Německa a zpět. Karáskova pašerácká trasa toho pro návštěvníky nabízí opravdu hodně,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Z Varnsdorfu vede cesta do Großschönau, kde kromě lidové architektury lze obdivovat i dovednosti bývalých obyvatel v tamním muzeu. Až do roku 1933 se v této oblasti vyráběl damašek, jednobarevná žakárová tkanina se vzorováním různých tvarů a velikostí. Trasa pak pokračuje podél Mandavy do Hainewalde. Přímo u trasy se totiž nachází zámek Kanitz-Kayw, který připomíná zámek Sanssouci v Postupimi. Nedaleko zámku se nachází barokní krypta s jedinečnou sochařskou výzdobou.

Přes Spitzkunnersdorf se jde do Leutersdorfu, kde ocení především ti, kteří vyrazili s dětmi, tamní zoologickou zahradu. Trasa pak dále pokračuje do Seifhennersdorfu, kde se přímo v jednom z podstávkových domů nachází Karáskovo muzeum, jehož expozice překypuje zajímavostmi o loupežnickém náčelníkovi.

Po návratu do Varnsdorfu je možné prohlédnout si například kostel sv. Petra a Pavla nebo náměstí z roku 1774.

Karásek byl opěvován jako Jánošík

Loupežník Jan Karásek se sice narodil v Praze na Smíchově (1764), známý je však hlavně v Sasku, konkrétně v Lužici. Je zde po něm pojmenováno několik ulic, existuje karáskův divadelní soubor a Karáskova jeskyně. Dodnes na něj vzpomínají v Budyšíně (Bautzenu). Je tu vyhledávaná hospoda s jeho jménem a jedna z ze sedmnácti věží tohoto starobylého města nese Karáskovo jméno. Budyšín rozhodně také stojí za návštěvu. 

Karásek dal do kupy loupežící bandu, která působila na pomezí Čech a Lužice. S Karáskem, kterému říkali Pražský Honza, loupili skoro hluchý Koehler, pajdavý Fritz, jednooký Engelmann, Wessel s ochrnutou rukou, Karl Budyšínský s ufiknutým nosem. To je ale sestavička…

Banda kradla v noci, maskována černými vousy. Když je chytli, padlo deset rozsudků lámání kolem, nakonec to skončilo doživotím. Karásek se pokusil o útěk z drážďanského vězení, tak ho přikovali k pryčně. Na té v roce 1809 zemřel. 

Karásek byl opěvován jako Jánošík. Dodnes na něj vzpomínají v Budyšíně (Bautzenu). Je tu vyhledávaná hospoda s jeho jménem a jedna z ze sedmnácti věží tohoto starobylého města nese Karáskovo jméno. Budyšín rozhodně také stojí za návštěvu.