• 05 Pro, 2024
• Oldřich Szaban
• No comment

Křivoklátsko se může stát příští rok národním parkem

Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí ve středu podpořila vláda, informoval novináře po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení Sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).

Ochranu přírody považují za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny. „Máme strach, aby příroda, která tady je, a jsme si toho naprosto vědomi, že to je unikátní příroda, tak aby nedošla k úhoně, protože máme strach, že bezzásahovostí se to, co tady budovali naši předci, zničí,“ řekla novinářům starostka Křivoklátu Libuše Vokounová při březnové návštěvě prezidenta Pavla. Zároveň panují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu. Petici proti národnímu parku podepsalo 11 300 lidí.

Podle Hladíka však jiní starostové vidí v záměru nové možnosti a výzvy. Zopakoval, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Zamýšlený národní park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.

Nejnovější vývoj okomentovala i facebooková stránka iniciativy Otevřené Křivoklátsko. „Do sněmovny putuje zákon zatížený více než stovkou rozporů s desítkami připomínkových míst, a to i po ukončeném připomínkovém řízení. Zákon nezohledňující alternativní varianty řešení. Zákon čelící soudním žalobám. V první z nich již byl vynesen rozsudek v neprospěch ministerstva životního prostředí. Je to gól v naší síti, ale není to konec zápasu. Ten je ještě hodně vzdálený!“

V Česku už jsou čtyři národní parky

V České republice existují čtyři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody a které pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů.

Nejstarším národním parkem v Česku je Krkonošský národní park (KRNAP), který vznikl v květnu 1963. KRNAP, jehož rozloha činí 55.000 hektarů, zahrnuje podstatnou část horského masivu Krkonoš v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Na severu sousedí s polským Karkonoskim Parkem Narodowym (založen 1959; 5500 hektarů). Zhruba 80 procent území KRNAP pokrývají lesy a pramení zde čtyři řeky – Mumlava, Labe, Jizera a Úpa. Je zde možné nalézt ledovcové kary, jezera, morény, subarktická rašeliniště i holé hřbety s původní kosodřevinou. Na území parku se nachází hranice mezi povodím Labe a Odry, tedy rozvodí Severního a Baltského moře.

K turistickým zajímavostem KRNAPu patří převážně nejvyšší česká hora Sněžka (1603 metrů n. m.), Obří důl, Mumlavský vodopád, meandry Labe, Pančavský vodopád, Kotel, Rýchorský prales, Modrý důl. Nachází se zde mnoho lyžařských středisek. Pohyb osob usměrňují tzv. klidová území. V současné době jich je vyhlášeno osm. Tam, kde jsou klidová území vyznačena, je možné se pohybovat pouze po značených cestách. Klidová území zahrnují 22,2 procenta území KRNAP.

Největší je Šumava

Největším národním parkem v Česku je Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, který je na české straně obklopen CHKO Šumava (na německé straně na něj navazuje NP Bavorský les), a chrání tak největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě. Lesy zabírají zhruba 80 procent rozlohy parku, která činí 68.000 hektarů. Park byl vyčleněn z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa – CHKO Šumava zřízené v roce 1963, která byla v minulosti připravována jako národní park, ale tento záměr nebyl v té době politicky průchodný. CHKO byla založena v době, kdy se na části oblasti nacházelo hraniční pásmo a dva vojenské újezdy. Po vyhlášení NP v roce 1991 se CHKO stala ochrannou zónou Národního parku.

O způsobu péče o Národní park Šumava a zejména lidské zásahy v jeho lesích se vedou dlouholeté spory. Jejich symbolem se stal zejména osud stromů, napadených lýkožroutem. Zatímco jedna skupina odborné veřejnosti i laiků prosazuje, aby se takové stromy těžily i v nejpřísněji střežené zóně národního parku, druzí chtějí ponechat les přirozenému vývoji. Různí ředitelé NP z posledních let zastávali oba přístupy.

K největším zajímavostem NP (včetně CHKO) patří ledovcová jezera (Plešné, Laka, Prášilské), údolí řek Vydry a Křemelné, pramen a horní tok Vltavy, slatě, horské vrcholy, Boubínský prales, přehradní nádrž Lipno a řada lyžařských středisek.

V červenci 1991 byl vyhlášen Národní park Podyjí, které bylo již v roce 1978 vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí. Má rozlohu zhruba 6300 hektarů (nejmenší v ČR). Jeho devizou je takřka panenská příroda, neboť oblast byla do roku 1989 součástí hraničního pásma nepřístupného veřejnosti.

Území parku zahrnuje hluboký kaňon meandrující Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem při hranici s Rakouskem. Park sousedí s rakouským Národním parkem Thayatal, který byl vyhlášen v roce 2000. Podyjí má zachovalé přirozené lesy, zalesnění zde dosahuje 84 procent.

Nejmladším národním parkem je České Švýcarsko

Nejmladším je Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami. Nachází se na severu Ústeckého kraje (Děčínsko) při hranici s Německem, kde je již o deset let déle chráněn Národní park Saské Švýcarsko. Má rozlohu 7930 hektarů, z toho 96 procent tvoří lesní pozemky. Park zaujímá část CHKO Labské pískovce a zasahuje i do CHKO Lužické hory.

Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony, rokle a neporušené nebo jen málo pozměněné původní ekosystémy. Největšími lákadly jsou Pravčická brána, soutěsky řeky Kamenice, Jetřichovické stěny, soutěska Křinice, Kyjovské údolí. V roce 2022 zasáhl park mohutný požár, který byl svým rozsahem největším lesním požárem v historii ČR.

Zdroj: ČTK